Zdymadlo Pardubice
Vodní dílo Pardubice bylo vybudováno v letech 1964–1972 za účelem regulace Labe. Udržováním vzduté hladiny v jezové zdrži na kótě 216,89 m n. m. jsou zajištěny vyhovující podmínky pro vodní dopravu, spád a průtok vody k výrobě elektrické energie v průběžné vodní elektrárně. Jezová zdrž umožňuje odběry povrchové vody pro průmyslové a zemědělské využití a zlepšují se podmínky pro ochranu města Pardubic před povodněmi. Hlavními objekty vodního díla jsou pohyblivý jez, malá vodní elektrárna a plavební komora.
Účel
Plavba, výroba el. energie, odběr povrchových vod
Objem zdrže
1,400 mil. m3
Plocha povodí
6 011,3 km2
Období výstavby
1964–1972
- Jez
Pohyblivý jez v Pardubicích je umístěný kolmo k ose toku, má 3 pole o světlosti 18 m, hrazená zdvižnými stavidly s nasazenými dutými klapkami pro jemnou regulaci průtoku. Celková hrazená výška je 4,1 m, z toho stavidlo 2,8 m a klapka 1,3 m. Pohyblivý hradicí uzávěr dosedá na spodní stavbu ve tvaru Jamborova prahu. Ovládání je zajištěno elektromotorem a pohybovacím mechanismem ze strojovny umístěné na dělicích pilířích. Pomocí transmise a Gallova řetězu je umožněn pohyb nasazené klapky i zdvih celé hradicí konstrukce. Přes jez vede železobetonová konstrukce lávky umožňující přístup ke strojovnám pohybovacích mechanismů a zároveň umožňuje přechod přes jez pro pěší. K tlumení energie přepadající vody je navržen vývar, tj. v podjezí zahloubený prostor dlouhý 16,9 m, ukončený vývarovým prahem výšky 20 cm. Horní a dolní provizorní hrazení jezových polí je hradlové. Hradla mají obdélníkový profil z ocelového plechu a jsou opřena o obdélníkový plovoucí skříňový nosník, jsou dlouhá 6 m a 4 m pro horní a dolní hrazení.
Druh jezu
Pohyblivý - stavidlo s nasazenou klapkou
Kóta horní vody
216,89 m n. m.
Období výstavby
1964–1972
- Vodní elektrárna
Malá vodní elektrárna (MVE) Pardubice byla první elektrárnou s velkým horizontálním soustrojím, která byla na území tehdejšího Československa navržena. Je umístěna u levého břehu řeky Labe, strojovna elektrárny je zapuštěná do úrovně okolního terénu. Do provozu byla uvedena až v roce 1978. Ve strojovně MVE je instalována jedna přímoproudá kolenová Kaplanova turbína s pevným rozváděcím kolem a oběžným kolem o průměru 3,6 m. Rozvodna vysokého napětí byla postavena ve venkovním provedení. Technická koncepce generovala po uvedení do provozu řadu menších i závažnějších poruch. Proto v elektrárně v letech 1998 až 2001 proběhla celková rekonstrukce a tím byla výrazně zvýšena provozní spolehlivost. Při návrhovém spádu 3,9 m a návrhovému průtoku 62 m3/s dosahuje výkonu 1,35 MW. Výkon turbíny je řízen podle průtoku řekou automatickou regulací horní hladiny. Vtok na turbínu je chráněn strojně stíranými hrubými česlemi. Uzavírání vtoku umožňuje stavidlový rychlouzávěr. Elektrárna nemá stálou obsluhu. V případě poruchy se stroj sám uvede do klidu a rychlouzávěr na vtoku do MVE se uzavře. Elektrárna vyrobí v průměrném roce za deset měsíců celkem kolem cca 5,07 GWh, což by pokrylo celoroční spotřebu téměř 1 450 domácností.
Typ turbíny
Kaplanova turbína
Návrhový průtok
62,0 m3/s
- Plavební komora
Jednolodní plavební komora v Pardubicích má užitnou délku 85 m, šířku 12 m, hloubku nad záporníkem 3,5 m a je umístěna na pravém břehu řeky Labe. Konstrukce je řešena jako monolitický polorám, v horním ohlaví jsou poklopová vrata Čábelkova typu pro přímé plnění plavební komory a jsou ovládána jednostranně hydromotorem o tažné síle 600 MN. Dolní vzpěrná vrata jsou ovládána hydromotorem o tažné síle 160 MN. Prázdnění komory je jednostranným krátkým obtokem hrazeným stavítkem, se zaústěním do dolní vody v pravém jezovém poli. Veškeré ovládání plavební komory je soustředěno do velínu postaveného na pravém břehu současně s plavební komorou a je automatické nebo ruční (místní i dálkové).
- Historie
Vznik města Pardubice je spojen s labskou vodní cestou, která byla využívána od 13. stol., kdy bylo vybíráno clo z plaveného dřeva. Po řece Labi se dopravovalo zboží kupců z Pardubicka do Brandýsa nad Labem a odtud do Prahy. O splavnění Labe i proti proudu řeky se začalo uvažovat po 30leté válce. Nadčasová neuskutečnitelná myšlenka ožila ke konci 19. stol., kdy byl dne 11. 5. 1899 v Pardubicích založen Středolabský komitét pro úpravu a splavnění řeky Labe od Mělníka po Jaroměř. Roku 1939 byly nad Pardubicemi zahájeny práce na splavnění řeky Labe od Labského mostu k Hrčákům, roku 1940 byla výstavba zastavena. Původní zdymadlo Pardubice bylo naplánováno na místě dnešního koupaliště. Dalšími pracemi byla napřímena řeka Labe pod Rosicemi a vzniklo veliké slepé rameno. Napřímeno bylo také řečiště i nad Pardubicemi, odříznuty byly dva oblouky řeky Labe mezi Cihelnou a Brozany. Na tomto úseku byla zdymadlem zvýšena hladina a tím je chráněno sídliště Polabiny před povodní. Práce na stavbě jezu a plavební komory byly zahájeny v listopadu 1964. Dne 19. 5. 1977 byla otevřena Labská vodní cesta pro dopravu uhlí do Chvaletické elektrárny. Řeka Labe se splavnila až pod Kunětickou horu. Vzdutí od jezu je dostatečné pro první část kanálu Dunaj-Odra-Labe. Nicméně je tento stupeň dosud plavebně izolován od labské vodní cesty. Změna nastane až po výstavbě nového stupně pod Přeloučí. Při případné realizaci průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe bude ve zdrži zdymadla Pardubice odbočovat plavební kanál labské větve.
- Osobnosti
Václav Váňa: statkář a jednatel Středolabského komitétu
Václav Váňa (1892–
nezjištěno) byl jednatelem Komitétu pro úpravu a splavnění řek Vltavy a Labe. Především splavnění řeky Labe je staletým problémem Čech a Pardubic (dodnes je splavnění pro krátký nedokončený úsek nedořešený). Po třicetileté válce už Gerhard Leuxe dvakrát navrhoval splavnění a to: císaři Ferdinandovi III a Leopoldovi I., avšak marně. Teprve dne 11. 5. 1899 byl v Pardubicích založen "Středolabský komitét pro úpravu a splavnění středního Labe od Mělníka do Jaroměře". Dne 13. 7. 1900 byla první schůze Komitétu pro úpravu Labe, a to v 10 hod. dopoledne v hotelu U beránka a Václav Váňa se stal jednatelem Komitétu. Od tohoto významného data byly zahájeny regulace, úpravy a napřimování toku a byla zbudována první malá historická zdymadla. Václav Váňa se významně zasloužil o prosazení mnoha úprav splavnění. V Pardubicích se napřímilo Labe od Labského mostu k Rosickému železničnímu mostu, navržen byl také přístav za pivovarem. Středolabský komitét připravoval úpravu a splavnění řeky Labe od Mělníka až po Jaroměř a navazoval tak na plány královské komory ze 17. století.
Vazba na vodní dílo:
Pardubice
– Historické dokumenty
Autor: Hráský, Vladimír, Rok vydání: 1904, Kniha, Signatura: D179, Zdroj: Pamětní spis Spolku architektův a inženýrů v království Českém o nutnosti pokusného lodního zdvihadla pro průplavy dunajsko-vltavský a pardubicko-přerovský, Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.cz
Autor: , Rok vydání: 1900, Kniha, Zdroj: Z říše vědy a práce, 1900, roč.VIII., str. 196, Umístění: neznámý
Dokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Váňa, Václav, Rok vydání: 1911, Zdroj: Střední Labe, roč.IX., Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.czDokument je dostupný ke
stažení zde.
Autor: Velkoborský, Kliment, Rok vydání: , Článek, Zdroj: Plavební cesty Dunaj - Odra - Labe, 1947, řoč.VIII., str.067, Umístění: Národní technické muzeum, Web:
http://www.ntm.cz